Při svých toulkách za poznáním nových kaváren jsem zavítal také do jednoho z nejodlehlejších koutů Česka – do Krásné Lípy. Ve zdejším infocentru jsem zjistil, že se zde nacházejí dvě dobré kavárny, tak jsem se rozhodl, že je vyzkouším obě a vám teď přináším recenzi obou těchto kaváren.
Kavárna a vinárna Atelier
Vždycky, když vidím spojení kavárny a jiného druhu podniku (vinárna, cukrárna, čajovna, bar, …), říkám si, že to bude průšvih. Protože dělat skutečně kvalitní kávu a k tomu kvalitní čaj nebo umět přesně podle regulí podávat víno není jednoduché a hlavně je poté prostředí rozděleno na více částí. Ti, co pijí víno, by si měli vychutnávat jeho jemnou vůni a ne si ji nechat přehlušit vůní z kávy, jak tomu v opravdu dobrých kavárnách bývá. Proto i sem jsem vstupoval s určitou obavou.
Prostředí kavárny bylo každopádně velice příjemné a to jak z venku, tak i zevnitř. Kavárna není nijak velká, ale také ne malá, zkrátka taková akorát, útulná, jak to mám u kaváren rád.
Hned po příchodu jsem se zeptal, jakou kávu mají na mlýnku. Příjemný pán (asi majitel) mi hned začal o kávě povídat. V tuto chvíli ze mně opadl veškerý strach ze spojení káva – víno a začal jsem se na svoje espresso těšit. Dozvěděl jsem se, že budu pít Sumatru, což mi udělalo ještě větší radost, protože málo která pražírna praží indonéské kávy a málo která kavárna s nimi pracuje. Indonéské kávy jsou totiž velice složité na udržení v mlýnku, jsou málo stabilní a velice špatně se nastavují. Pán mi řekl, že si nechávají kávu pražit v malé lokální pražírně a že je prý velice dobrá. (No, o tom se přesvědčíme za chvíli).
Posadil jsem se k volnmému stolu, bohužel jsem si nemohl sednout tak, jako vždycky, tedy tak, abych viděl na kávovar. Po tom, co jsem zažil na začátku jsem se ale nebál, že bych dostal nějak extra špatně připravenou kávu.
Espresso lungo
Jako již tradičně jsem si objednal espresso lungo. Byl jsem přesvědčený o tom, že dostanu správný servis, tedy espresso a vodu zvlášť, tak se i stalo. Servírka mi přinesla kávu na pěkném dřevěném tácku.
Hned, co jsem se na kávu podíval, mě trklo do očí pár nedostatků. Za prvé, kávy bylo určitě více než 30 ml (můj osobní tip je cca 40 ml). V šálku bylo hned vidět, jak je těžká práce s indonéskými kávami. Crema byla nízká (rychle opadlá) a byla docela světlá, což svědčí o mírné podextrahovanosti kávy. I ve vůni byla cítit lehce podextrahovaná trpkost, ale ta se může u Sumatry objevovat naprosto běžně, pokud je káva připravena formou espressa.
Co mě hned překvapilo, byla chuť. Říkal jsem si, po té, co jsem dostal kávu na stůl, že nebude špatná, ale asi to nebude nic extra. Mýlil jsem se (již podruhé). Ze začátku byla chuť do sladko-ovodicých tónů s nádechem kakaa, což je pro indonéské kávy typické, pak se chuť přehoupla do tónů hořkých, až nakonec byla cítit lehce trpká hořkost, ve které se začaly promíjet chyby z přípravy.
I přes to, že káva byla ze začátku velmi dobrá, nebyla zcela exkluzivní. Myslím si, že by stačilo si trochu profesionálně pohrát s mlýnkem tak, aby nenateklo 40 ml (trochu zjemnit mletí?) a káva by exkluzivní byla. Takto se, bohužel, řadí ke skvělým, ale obyčejnějším kávám (ovšem ne špatným).
Postupem času, jak káva chládla, tak se její chuť zjemňovala. To většinou bývá známka toho, že je dobře upražená (není přepražená). Přepražené kávy jsou po celou dobu hořké a jak chládnou, začínají být žlučově trpké. Dobře upražené kávy sládnou a chytají čokoládové tóny – jako tato káva v Atelieru.
Výběr, cena, nápoják
Dosti mě zneopkojil fakt, že zde nabízejí typickou bombu a tou je “Klasický český turek”. Lidi proberte se… Musíme společnými silami vymýtit ze společnosti turky a rozpustné kávy. Tím, že všem v kavárnách (a zrovna takto dobrých kavárnách) budeme strkat pod čumák turka toho v kávové kultuře moc nedosáhneme! Takto dobrá kavárna nemá za potřebí nabízet turka a spíš by se měla zaměřit na to, aby lidem, kteří turka vyžadují, nabídla něco ze svého skvělého repertoáru – co třeba zde zkusit nějaký způsob filtru?
Cena kávy byla velmi příjemná a přijatelná, espresso bych si klidně představoval i dražší na to, v jaké kvalitě bylo připraveno.
Kavárna U Frinda
Kavárna U Frinda byla první, kterou jsem v Krásné lípě navštívil, proto jsem při hodnocení nebyl ovlivněn emocemi z “Ateliéru”.
Kavárna byla nově zrekonstruována a interiér je vedený do moderních tónů. Já u kaváren preferuji útulnost před modernou, ale místo je velmi klidné a příjemné, rozhodně takové, jak se na kavárnu sluší a patří. Stoly byly čisté a připravené na servis. Mají i několik stolků venku před kavárnou, což je v létě vždycky příjemné.
Posadil jsem se, jak jinak, než tak, abych dobře viděl na kávovar a obsluhu a v tomto případě jsem udělal velice dobře (o tom se dočtete níž). Obsluha byla rychlá, ale musím říct, že nebyla z nejpříjemnějších, ale nebyla zlá ani protivná, ale ne taková, jako by bylo v dobré kavárně potřeba. Když jsem se zeptal, co mají na mlýnku (jako vždy), dostalo se mi odpovědi, že Brazílii, ale bez jakéhokoli zájmu či zaujetí, což je škoda.
Espresso lungo
Jak rád a s oblibou říkám, na espressu lungu se pozná dobrá kavárna. Pozná se jak dobrý servis, tak i kvalitní barista.
Baristka kávu namlela do páky, utemprovala a vložila do kávovaru. Zde nastal první problém přípravy – páku v hlavě nechala přes 10 sekund a začala si připravovat šálek. Bohužel, takový čas je už dost za hranou, i když v tomto případě hrálo roli více aspektů. Po této době zapnula kávovar a nechala extrahovat necelých 19 vteřin. Což je málo, ale i tak bylo vidět, že káva teče rychle a nateklo určitě větší množství než mělo. Potom – bohužel – espresso zalila horkou vodou a vyrobila mi lungo sama (že by se snažila zakrýt velké množství espressa?), což by NIKDY nemělo být. Každý zákazník má kávu rád jinak zalitou a nikdy se netrefíte do chuti každému z nás.
Servis byl tedy takový, jako je bohužel stále ve většině podniků – Kávy byl v šálku bazén a já neměl možnost ochutnat samotné espresso. Ještě že jsem viděl na přípravu, jinak bych se bál i ochutnat, kdyby mi toto přistálo na stole. Naštěstí jsem tedy viděl, že lungo bylo připraveno z espressa a horké vody a ne tak, že se nechá káva protéct minutu až naplní šálek (což je bohužel stále častým zvykem…)
Dostal jsem Brazílii, což bylo v chuti lehce cítit, ale v espressu lungu, které je takto moc zalité vodou a navíc nedokonale připravené se chuť kávy poznává těžce. Káva je ale hořká, podextrahovaná a hodně jalová (jako byste pili ochucenou vodu). Je zde cítit typická hořká slabost, jako mají podextrahované kávy. Slabost byla ovšem ještě podmíněna “bazénem” vody, kterým mi šálek zalili. Oproti některým místům se tato káva dá vypít (i bez nějakého většího přemáhání), i když si člověk nijak extra nepochutná.
Je veliká škoda špatné přípravy a především špatné práce s mlýnkem. Je na kávě znát, že je namleta více nahrubo a dovedl bych si tipnout, že i množství namleté kávy je pod 8 gramů (některé podniky ještě zastávají názor, že espresso má být ze 7 g kávy, což svým způsobem není pravda).
“Turek” v nabídce
Co mě hned ze začátku bacilo do očí byl český turek v nápojáku. Je to pro mě a pro každého kavárníka známka méně kvalitního podniku. Já vím, že si to žádá stále velké množství lidí, ale já udělám vše pro to, abych turka z českých kaváren vymýtil.
Lungo mě stálo 39,- což je za espresso docela rozumná cena, ale rád bych za tuto cenu dostal lepší kávu.
“Udělám vše pro to, abych turka z českých kaváren vymýtil…”
Závětrem bych ke kavárně U Frinda řekl, že i přes příjemné prostředí se nejedná o místo, kam by měly směřovat kroky kávových maniaků. Jó mladá obsluha v průsvitném tričku bez podprsenky je bezva tahák, ale my, kávoví nadšenci, hledáme v kavárnách i něco trochu jiného. I když… příjemný bonus za ne úplně dobrou kávu.
A co říct závěrem? (Hodnocení)
Pokud navštívíte tento konec světa – Krásnou Lípu – a budete mít chuť na opravdu kvalitní kávu, musím vám doporučit Kavárnu a vinárnu Atelier.
Ceny kávy jsou srovnatelé, obě kavárny nabízejí českého turka – SAKRA, MUSÍM S TÍM NĚCO UDĚLAT!!! ale káva v Ateliéru je skutečně velmi dobrá. Pokud si vezmou příklad z mých rad, trochu si pohrají s mlýnkem a nenechají do šálku natéct 40 ml, bude jejich káva naprosto exkluzivní.
Bojím se, že se do Krásné Lípy jen tak nedostanu, ale pokud budu mít příležitost, těším se, až se opět zastavím v Ateliéru a vychutnám si jejich, snad už lepší, espresso.